středa 13. listopadu 2013

LOLITA

AUTOR: Vladimir Nabokov
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Lolita
POČET STRAN: 384

Vladimir Nabokov byl ruský básník a prozaik. Narodil se v roce 1899 v Sankt Petěrburgu, v roce 1919 z Ruska emigroval. Kniha Lolita se kvůli svému tématu řadí mezi nejkontroverznější romány literatury 20. století. Příběh se dočkal hned dvou filmových zpracování – v roce 1962 a 1997.
Román, kde hlavním protagonistou je dospělý muž Humbert Humbert a mladá dívka jménem Dolores. Humbert popisuje svůj životní příběh, ve kterém se objevuje jeho první láska, první manželka, druhá manželka. Nikoho z nich však nemiloval tolik jako Dolores, dvanáctiletou dceru své druhé ženy. Dolores, Dolly, Lo, Lolita – několik jmen jeho lásku, kterou nakonec Humbert získá jen pro sebe.

Čtení této knihy jsem odkládala několik let, protože jsem si na knihu nepřišla dostatečně připravená, bála jsem se, že mě zklame. Teď, po několika letech strávených na mém to read seznamu, se mi Lolita konečně dostala do rukou a já jí moc ráda četla. Pochopitelně jsem věděla, co mě čeká, ale nečekala jsem, že si to snad oblíbím.

Kniha je rozdělena na dvě části. První část příběhu utekla jako voda, seznamujeme se v ní s Humbertem, jeho první láskou Annabel, dále pak s první manželkou, se kterou mu to nevyšlo. Konečně se pak dostaneme k Lo.
Začíná druhá část, ve které Lolita patří pouze Humbertovi. Spolu s tím začíná nekonečné cestování po Americe, přes které jsem se dostávala hrozně dlouho. Podle mě se v téhle části objevuje několik naprosto zbytečných stran.

Ona ta Lolita je spíš taková hra se slovy, užívání si jazyka. Pokud  se do příběhu začtete, ani vám nebude připadat divné, že je to v podstatě příběh pedofila, který zneužívá mladou dívku. Já sama na to vždy zapomněla, autor to prostě bere jako normální věc a ono je nutné brát to tak, jak to je. Nabokov celý příběh popsal tak jemně a citlivě, že mi často bylo Humberta líto, omlouvala jsem jeho chování.

Humbert se mi dostal pod kůži téměř okamžitě. Jeho příběh byl tragický od začátku až do konce, nicméně chvílemi byl šťastný, já pak byla šťastná kvůli němu. Nedokážu si představit, že by na mě někdo působil tak, jako Lolita působila na Humberta. On tomu říká láska na první pohled. Jak je možné, že mu to vydrželo tolik let, když Lolita ho vlastně vůbec neměla ráda?

Naopak Dolores, světlo Humbertova života, mě neokouzlila tolik jako její nový táta. Příliš jsem nechápala důvody jejího chování, naprostým nesmyslem pro mě bylo to, že si nechala od Humberta dělat všechny ty věci, když, jak sama přiznává na konci příběhu, do něho vůbec nebyla zamilovaná. Nerozumím tomu, proč někomu neřekla, jak se věci mají, protože výstrahy, kterými si jí Humbert pojistil, mi připadali hodně slabé.

Nabokov popisuje všechno detailně, snad každá myšlenka hlavního hrdiny je zaznamenaná. Jenže odstavec, který byl dlouhý třeba na dvě strany, mě často otrávil, nemohla jsem se začíst a myšlenka mi proklouzávala mezi prsty. Ze začátku jsem nemohla přijít stylu psaní na chuť, to se ale změnilo s tím, jak jsem četla dál a dál. Líbí se mi, že i přes to, o jakém tématu příběh vypovídá, v něm není nic sprostého.

Možná to z předchozích řádků není poznat, ale kniha se mi hrozně moc líbila. Možná nebude tak úplně světlem mého života, ale rozhodně jí zařazuji mezi své nejoblíbenější knihy, ke kterým se ráda vracím.

3 komentáře:

  1. Ted jsem se ji snažila sehnat v knihovně, ale marně.. Třeba příště. A navnadilas mě. Sice se ta kniha líbila vic lidem ale az ted jsem odhodlaná ji přečíst :)

    OdpovědětVymazat
  2. Lolitu jsem ještě nečetla, ale taky ji mám už dlouho na mém to-read seznamu, tak bych se k ní mohla jednou donutit.:) Kromě toho se mi hrozně líbí ta nová obálka..vždycky když ji vidím v knihkupectví, tak mám nutkání si ji koupit a prostě se na ní koukat. =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nová obálka je důvod, proč jsem Lolitu četla zrovna teď. Jinak bych se k tomu hned tak nedostala, jak se znám :D

      Vymazat

Těším se na váš komentář! :)