úterý 11. března 2014

POSEL

AUTOR: Markus Zusak
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Messenger
POČET STRAN: 352

O australském autorovi se začalo mluvit především díky Zlodějce knih, která byla přeložena do třiceti jazyků a dokonce se můžete podívat i na film. Už předtím Markus Zusak napsal čtyři knihy, jednou z těch známějších je Posel, na kterého jsem se velice těšila.

Ed Kennedy je obyčejný mladík, který spíš přežívá než žije. Jednoho dne se ocitne přímo ve středu přepadení banky a prakticky z ničeho nic se mu podaří zastavit lupiče. Rád by pokračoval ve svém mizerném životě, do poštovní schránky mu však chodí hrací karty s poselstvími, která je třeba doručit.


Ed Kennedy je devatenáctiletý taxikář, který se tak nějak zasekl v životě. Nemá žádné cíle, ke kterým by mohl směřovat, zato má tři skvělé kamarády a páchnoucího psa Portýra. Jeho život se změní poté, co zastaví bankovního lupiče při nepovedené loupeži. Edovi začnou chodit hrací karty s adresami cizích lidí a je jen na něm, jak si poradí s poselstvími pro různé lidi, která jsou pro něho připravená.
Ed neoslní čtenáře svým strašným životem, ale tím, jak je ochotný pomáhat neznámým lidem, naprostým cizincům, když vidí, že to potřebují. Tenhle kluk se překonává a kvůli poselstvím se dostává do nejrůznějších situací. V devatenácti letech působí jako osoba, která toho už hodně zažila.

Nejdůležitější vedlejší postavy jsou určitě Edovi dva kamarádi, kteří se taktéž jen tak plácají životem, a Audrey, která se nechce zamilovat, ale Ed by jí pochopitelně chtěl. Tyhle čtyři postavy mají život o ničem, potřebují, aby je někdo popostrčil, což se jim navzájem dost dobře nedaří. Prožívají spolu vtipné momenty, zabíjejí spolu čas, bylo mi ale smutno při pomyšlení, že se navzájem vůbec neznají.

Na příběhu je nejlepší začátek. Odehrává se přímo při bankovním přepadení, čtenář je vhozen do příběhu a pěkných pár okamžiků je zmatený, neví, co se děje. Celá scéna v bance je hodně vtipná a povedená, zbytek knihy je proti tomu trochu slabší, objevují se však podobně podařené momenty.

Co se kniha snaží říct, nebo jak já jsem to pochopila, je to, že bychom se měli občas rozhlédnout kolem sebe, podívat se na lidi, které denně míjíme, a zajímat se. Posel sice nemá tak silný příběh jako Zlodějka knih, jenže autor prokázal své vypravěčské schopnosti, které by mě zaujali i kdyby psal o nudných a nezajímavých věcech.
Pokud jste zatím od Zusaka nic nečetli, tak doporučuji začít s Poslem, protože Zlodějka vás pak pěkně dorazí.

8 komentářů:

  1. Na Posla se taky chystám časem :) A myslím, že většina z nás asi nejdřív četla Zlodějku :)

    OdpovědětVymazat
  2. Také se řadím mezi ty, kteří začínali se Zlodějkou. Styl psaní tohoto mladého Australana mně tak nadchnul, že Posla musím mít :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve skutečnosti autor mladý není, ale chápu, co tím chceš říct ;)

      Vymazat
  3. Na Posla se taky co nejdřív chystám, podle mě je to už jen tím nápadem naprosto úžasné. =3

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem první četla Posla a až pak Zlodějku knih. A abych byla upřímná, Posel si mě svým příběhem získal o něco víc než Zlodějka. Přišel mi zajímavější, lepší. I když chápu, že ne každému sedne - podle mě je to ale z části proto, že spousta lidí nejdřív čte Zlodějku a až pak Posla. Řekla bych, že by knihu ocenili více, kdyby četli Posla prvního, jak ty sama doporučuješ. :) No, jsem zvědavá, jaký další příběh nám Zusak přinese. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Posel mi přišel hrozně nedotažený do konce, něco mu chybělo, ale možná to tak cítím právě proto, že jsem četla Zlodějku jako první. Těším se na další knihy, doufám, že se brzy dočkáme nějakého překladu :)

      Vymazat

Těším se na váš komentář! :)